Ve čtvrtek 4. července 2025 došlo napříč severními a východními Čechami – včetně pravého břehu Prahy – k rozsáhlému výpadku elektřiny. Napadení sítě proběhlo během necelých minut a následky pocítili domácnosti, průmyslové areály i veřejná doprava.
Ačkoli blackout netrval příliš dlouho, škody byly citelné: do provozu se zatím nevrátily některé regionální vlaky, a ekonomické ztráty byly odhadnuty na stovky milionů korun. Tento incident vyvolal bouřlivou odbornou debatu, v níž vynikají dvě perspektivy: expertní rozbor publicisty a analytika Petra Duška a technická interpretace od nestora české energetiky, prof. Františka Hrdličky z ČVUT.
Oba se shodují na tom, že blackout nebyl náhodnou chybou, ale výsledkem řetězce nepříznivých okolností – přetoků levné „zelené“ elektřiny, technických selhání a systému, který nebyl připraven na extrémní zatížení. Tento článek přináší podrobný přehled toho, co se konkrétně stalo, proč to nastalo, a jaké ponaučení si z toho česká energetika může odnést.
Co se přesně stalo 4. července? Data podle Petra Duška
Energetický publicista Petr Dušek se detailně zaměřil na provozní statistiky ČEPS, které zachycují průběh blackoutové události.
Pád zátěže – téměř 2 700 MW během deseti minut
Okolo 11:59 začal razantní propad – během první a druhé minuty ztratila česká soustava více než 2 400 MW, tedy výkon odpovídající třetině kapacity v jaderných či uhelných elektrárnách. Do 12:08 pak chybělo až 2 700 MW, což znamená výpadek cca půl milionu odběrných míst.
Systémová odchylka – dramatické oscilace
Parametr systémové odchylky, tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou produkcí/spotřebou, se běžně pohybuje v řádu stovek megawattů. V tento den však dosahovala rekordních hodnot: nejprve mínus 852 MW, poté vyšplhala na plus 1 510 MW ve 12:28, což signalizuje extrémní nestabilitu provozu.