Západní zpravodajci opakovaně poukazují na skrytý výzkum pod civilním krytím – včetně modelování jaderné imploze nebo vývoje neutronových zdrojů. IAEA dokumentovala některé z těchto aktivit až do roku 2009.

Současnost: více uranu, méně jistoty

Po odstoupení USA od jaderné dohody v roce 2018 Írán výrazně navýšil obohacování uranu. Podle zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii z května 2025 disponuje Teherán více než 400 kg uranu obohaceného na 60 %, což je jen krok od zbrojního materiálu. To by podle expertů mohlo vystačit na výrobu deseti jaderných hlavic.

Současně Írán intenzivně posiluje obranu svých zařízení – buduje nové podzemní komplexy, z nichž jeden nedaleko Natanzu se nachází v hloubce až 100 metrů pod zemí.

Co říkají Izrael a USA?

Izrael tvrdí, že útoky z června byly reakcí na „zásadní zrychlení“ íránského jaderného programu, včetně práce na jádrech bomb a výbušných systémech. Tvrdí, že cílem byly nejen fyzická zařízení, ale i klíčoví vědci – tzv. „noví Fachrízádehové“.

Americká rozvědka ale vyjadřuje opatrnost. Ředitelka Národní zpravodajské služby USA Tulsi Gabbardová v březnu 2025 uvedla, že podle současných dat Írán „nestaví jadernou zbraň“, i když si ponechává technologické možnosti otevřené.

Co útoky zničily – a co ne?

Izrael oznámil, že poškodil centrifugovou halu v Natanzu, ale rozsah škod není znám. Podzemní komplex Fordow zůstal dosud nedotčen – stejně jako nové výzkumné středisko v Isfahánu. Kritická otázka zní, zda Izrael identifikoval a zničil zásoby 60% obohaceného uranu. Pokud ne, mohl by Írán skrytě dokončit obohacení v menším měřítku.

„I malá ukrytá zásoba by umožnila Teheránu dokončit zbrojní obohacení s malým počtem centrifug,“ varuje Ian Stewart z James Martin Center for Nonproliferation Studies. Írán by navíc mohl tvrdit, že uran byl při útoku zničen – bez možnosti to ověřit.

Shrnutí: Snaha o bombu nezmizela, ale je rozptýlená

Íránský jaderný program není monolit. Od roku 2003 se fragmentoval, jeho koordinace zeslábla, ale zájem o zbrojní potenciál nikdy úplně nezmizel. Dnešní obraz odpovídá tomu, co tvrdili američtí zpravodajci již před 17 lety: Írán se drží varianty „možnosti otevřené dlaně“ – zatím nebombu staví, ale připraven je být blízko.

Izrael se nyní pokouší tuto možnost uzavřít silou. Otázkou zůstává, zda to bude stačit – a zda tím paradoxně nepřivede Írán k rozhodnutí, které dosud vždy odkládal.

Klíčová fakta:

• Projekt AMAD (vývoj bomb): aktivní do roku 2003
• Zásoby 60% uranu (květen 2025): 400+ kg = potenciál až 10 hlavic
• Podzemní výstavba: nový komplex u Natanzu v hloubce 80–100 m
• Koordinace výzkumu: slabší po roce 2020, program fragmentovaný
• IAEA: varuje, ale důkaz o aktivní výrobě bomby zatím chybí