◉ V Bruselu probíhá mimořádný summit EU k financování Ukrajiny a pomoci napadené zemi.
◉ Prezident Zelenskyj upozorňuje, že jednání jsou otevřená, ale věří v dohodu.
◉ Polsko varuje před důsledky nečinnosti a apeluje na rychlé rozhodnutí.
◉ Zvažuje se využití zmrazených ruských aktiv jako forma reparací.
Financování Ukrajiny je pro unijní lídry zásadním tématem právě probíhajícího summitu v Bruselu. Rozhovory jsou náročné, postoje států rozdělené a dohoda zatím v nedohlednu. Někteří evropští představitelé varují, že váhání může mít katastrofální následky. Jiní přicházejí s návrhy, jak pomoc technicky a právně vyřešit. Do debaty vstupuje i otázka zmrazených ruských aktiv. Čeká Evropu jednotná odpověď, nebo hlubší rozkol? O čem konkrétně se jedná a jaké návrhy leží na stole?
EU řeší financování Ukrajiny. Shoda je zatím nejistá
V Bruselu pokračuje vyhrocené jednání unijních lídrů o tom, jak dál zajistit financování Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i nový předseda Evropské rady António Costa zdůraznili, že summit neskončí, dokud nebude dosaženo dohody.
Situace na bojišti i ekonomická situace Ukrajiny tlačí na rychlé rozhodnutí. Přesto se členské státy zatím neshodly, jaký model podpory zvolit. Prezident Volodymyr Zelenskyj po debatách s evropskými lídry prohlásil:
„Dnes je předčasné hovořit o konkrétním formátu financování Ukrajiny, čekají nás ještě dva dny summitu. Ale věřím, že najdeme shodu na formátu, který bude vyhovovat všem. Vedl jsem debatu i s Belgičany a rozumím jejich obavám.“
Apely i noční jednání. Hraje se o čas
Do debaty se zapojil i polský premiér Donald Tusk, který přinesl ostré varování:
„Nyní máme jednoduchou volbu: buď dnes peníze, nebo zítra krev.“
Podle něj nejde jen o Ukrajinu, ale o bezpečnost celé Evropy.
Zástupci dalších států hovoří o historickém momentu. Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že jde o nejzásadnější summit od začátku ruské invaze.
„Otázka použití zmrazených ruských aktiv je otevřená. Bude to dlouhá diskuse. Budu tady sedět celou noc, když to bude potřeba. Potřebujeme řešení,“ uvedl odhodlaně.
Pro využití ruských peněz jako formy reparační půjčky se vyslovil finský premiér Petteri Orpo, který řekl, že EU jinou možnost nemá. Prezident Litvy Gitanas Nauséda zase apeluje, aby Rusko neslo důsledky své agrese. I on podporuje využití zmrazených ruských prostředků.
Napětí mezi evropskými lídry roste. Otázkou zůstává, zda se podaří najít kompromis, který by zajistil dlouhodobé financování Ukrajiny, a zároveň nezpůsobil další rozkol mezi členskými státy.