U nás v Česku přitom podobná rizika existují rovněž. Podíl bezhotovostních plateb dosahuje podle ČNB už přes 80 %, přesto drtivá většina domácností nevlastní nouzovou rezervu hotovosti. V situaci plošného výpadku, kdy nefunguje ani infrastruktura bank, se může stát, že papírová pětistovka v šuplíku rozhodne o tom, zda si člověk koupí základní potraviny.
Někteří odborníci dokonce volají po zakotvení „práva na hotovost“ do legislativy – jako určitého pojistného ventilku proti zneužití či výpadku digitálního systému.
Zásoby nejsou panika. Jsou předvídavost.
Ještě před několika lety se lidé připravující se na mimořádné situace — tzv. „preppeři“ — setkávali s posměchem. V mainstreamovém diskurzu se hovořilo o přehnaném strachu, občas i o extremismu.
Dnes? I Evropská komise doporučuje mít doma základní balíček potravin, vody a hygienických potřeb na 72 hodin.
Ve Španělsku se ukázalo, že i pár kilo rýže může znamenat rozdíl mezi klidem a zoufalstvím, zvláště pokud máte způsob, jak ji uvařit bez elektřiny. Lidé s plynovými vařiči, solárními panely nebo kapacitními bateriemi se ocitli ve výrazné výhodě.
V České republice zatím neexistuje centrální informační kampaň na podporu domácí připravenosti. Mnoho domácností nemá ani základní zásobu trvanlivých potravin či vody. Přitom Ministerstvo vnitra už v roce 2020 připravilo metodiku krizového plánování, ale zůstává málo propagovaná.
Váš soused není kontakt v mobilu
Digitalizace přinesla revoluci v komunikaci, ale zároveň roztříštila přirozené lokální vazby. Lidé se sociálně orientují spíše na vzdálené známé a online skupiny než na osoby ve svém bezprostředním okolí.
Výpadek ve Španělsku tuto dynamiku odhalil v praxi: mnoho lidí zjistilo, že své sousedy téměř neznají, a v krizové situaci se objevila obava i zcela prostá otázka: Kdo to vlastně žije vedle mě?
Ve Španělsku pomohlo příznivé počasí a otevřená kultura. V Česku by podobná situace mohla být výrazně horší, zvláště v zimních měsících nebo na sídlištích, kde panuje anonymita. Lidé žijící osamoceně — zejména senioři — by se mohli ocitnout bez pomoci, a to i kvůli výpadku telefonních sítí, které během blackoutu ve Španělsku fungovaly velmi omezeně.
Starlink jako nečekaný vítěz krizového testu
Překvapivým pozitivem byla výkonnost satelitního internetu, konkrétně systému Starlink od SpaceX. Ten i při plošném výpadku sítě fungoval, protože nepotřebuje lokální infrastrukturu. Stačí mu napájení z baterie či generátoru, a člověk má přístup k informacím i komunikaci.
V Evropě však stále chybí vlastní robustní satelitní síť tohoto typu. Projekty jako IRIS² jsou zatím ve fázi příprav a Evropa nemá kapacity na výrobu a vynášení tisíců satelitů. V praxi to znamená, že v případných budoucích krizích budeme závislí na dobré vůli amerických nebo čínských operátorů.
Co z toho plyne pro Česko
Blackout ve Španělsku byl možná krátký, ale o to víc výmluvný. Nešlo jen o technický problém – šlo o test odolnosti společnosti vůči civilizačním zkratům.
A právě tady má Česko co dohánět:
- Připravit informační kampaň o krizové připravenosti domácností
- Zachovat možnost používat hotovost jako krizovou rezervu
- Podporovat komunitní soudržnost, zejména ve městech
- Investovat do energetické soběstačnosti a záložních řešení
- Uvažovat o rozvoji satelitních komunikačních technologií v EU
Protože ať už blackout způsobí kyberútok, chyba v síti nebo extrémní počasí — společnost se pozná podle toho, jak zvládá tmu.
