U nás v Česku přitom podobná rizika existují rovněž. Podíl bezhotovostních plateb dosahuje podle ČNB už přes 80 %, přesto drtivá většina domácností nevlastní nouzovou rezervu hotovosti. V situaci plošného výpadku, kdy nefunguje ani infrastruktura bank, se může stát, že papírová pětistovka v šuplíku rozhodne o tom, zda si člověk koupí základní potraviny.
Někteří odborníci dokonce volají po zakotvení „práva na hotovost“ do legislativy – jako určitého pojistného ventilku proti zneužití či výpadku digitálního systému.
Zásoby nejsou panika. Jsou předvídavost.
Ještě před několika lety se lidé připravující se na mimořádné situace — tzv. „preppeři“ — setkávali s posměchem. V mainstreamovém diskurzu se hovořilo o přehnaném strachu, občas i o extremismu.
Dnes? I Evropská komise doporučuje mít doma základní balíček potravin, vody a hygienických potřeb na 72 hodin.
Ve Španělsku se ukázalo, že i pár kilo rýže může znamenat rozdíl mezi klidem a zoufalstvím, zvláště pokud máte způsob, jak ji uvařit bez elektřiny. Lidé s plynovými vařiči, solárními panely nebo kapacitními bateriemi se ocitli ve výrazné výhodě.
Měly by být tresty za dopravní přestupky přísnější?
V České republice zatím neexistuje centrální informační kampaň na podporu domácí připravenosti. Mnoho domácností nemá ani základní zásobu trvanlivých potravin či vody. Přitom Ministerstvo vnitra už v roce 2020 připravilo metodiku krizového plánování, ale zůstává málo propagovaná.
Váš soused není kontakt v mobilu
Digitalizace přinesla revoluci v komunikaci, ale zároveň roztříštila přirozené lokální vazby. Lidé se sociálně orientují spíše na vzdálené známé a online skupiny než na osoby ve svém bezprostředním okolí.
Diskuse
0 komentářů