Podle dat ERÚ pocházelo ještě v roce 2023 až 40 % spotřebovaného plynu v ČR z ruských zdrojů, a to skrze nákupy od obchodníků napojených na LNG terminály či úložiště v Rakousku a Německu. Ministerstvo průmyslu sice plánuje plnou nezávislost do roku 2027, ale experti upozorňují, že reálně jde o politické rozhodnutí, které závisí i na voličské vůli a okolních vládách.
Volby v září mohou vše změnit
Klíčový zlom může přijít již v září 2025, kdy se v České republice konají parlamentní volby. Podle průzkumů je možné, že vládu převezme opoziční formace vedená hnutím ANO Andreje Babiše, která již v minulosti vystupovala proti přerušování vztahů s Ruskem a kritizovala vládní politiku drahých energií.
Babiš opakovaně zpochybňoval smysl sankcí, zejména pokud vedly ke zdražení energií, a v minulosti také podporoval zachování levného plynu z Ruska. Není tedy vyloučeno, že případná nová vláda by mohla – podobně jako Rakousko – otevřeněji tlačit na zmírnění nebo odložení celoevropského zákazu ruského plynu.
Z pohledu Bruselu by taková změna kurzu oslabila snahu o jednotný přístup a mohla by vést k vnitřní fragmentaci evropské energetické politiky.
Závěr: Energie jako lakmusový papírek české zahraniční politiky
Zatímco Evropská komise tlačí na co nejrychlejší a legislativně zakotvené odříznutí se od ruského plynu, některé členské státy – včetně Rakouska a tiše i části české politické scény – upozorňují, že v realitě závislé infrastruktury a cenové nestability nemusí být takový krok snadný ani žádoucí.
Výsledky českých voleb mohou rozhodnout nejen o budoucí vládní politice, ale také o tom, jak silný hlas bude Česko mít v unijní debatě o energiích a vztazích s Ruskem.
