Ale nejde jen o zábavu. Stejně se tříští i tok informací. Kde dřív Česká televize, Novinky nebo Mladá fronta tvořily jednotný rámec veřejné debaty, dnes lidé sledují zpravodajství z YouTube, Instagramu, Telegramu – nebo vůbec. A výsledkem je, že se často neshodneme ani na tom, co se stalo, natož na tom, co to znamená.
Když nemáme společné zážitky, mizí i společná vůle
Moderní stát stojí na solidaritě. Lidé v produktivním věku platí daně, z nichž se financují školy, důchody, zdravotní péče – tedy věci, které v danou chvíli nepotřebují, ale jednou potřebovat budou. To ale funguje jen tehdy, když věří, že patří do jednoho společenství. Že „cizí“ dítě, které teď studuje, je součástí toho stejného příběhu. Že i ten důchodce, kterého neznají, je „jejich“ člověk.
Společné kulturní momenty – ať už je to reprezentační zápas ve fotbale, sledování Vyprávěj, nebo komentování jednoho televizního pořadu na síti – tak vytvářejí víc než jen zábavu. Pomáhají držet společnost pohromadě. Když zmizí, mizí i ochota sdílet a spolupracovat.
Televize jako lepidlo demokracie
Historie tomu odpovídá. Československá televize zahájila pravidelné vysílání v době, kdy se stabilizoval poválečný stát. Televize pak po revoluci v roce 1989 sehrála klíčovou roli v přechodu k demokracii — nejen jako médium informací, ale jako prostředek sdíleného zážitku. V 90. letech jsme jako národ seděli u Zdivočelé země, Četnických humoresek, nebo Okresního přeboru. A znali jsme je všichni.
Dnes už to neplatí. Každý má svou „bublinu“. Zpravodajské i kulturní. A začínáme se navzájem ztrácet z dohledu.
Závěr: Nepodceňujme význam společných obrazovek
Možná se to zdá banální: co na tom, že se už nedíváme všichni na to samé? Jenže právě sdílené zážitky vytvářejí společný jazyk, rámec reality a důvěru, že patříme k sobě.
Bez společného vyprávění hrozí, že se proměníme v soubor jednotlivců, kteří bydlí na stejném území, ale žijí v jiných světech. A tak možná ztráta jednoho televizního seriálu není jen konec jednoho pořadu — ale varování, že se nám drolí něco mnohem důležitějšího.
