Bank of America a Citigroup rovněž zvýšily objem financování o více než 10 miliard dolarů každá – konkrétně na 46 miliard a 44,7 miliardy. Přestože obě banky veřejně deklarují závazek k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a podporu dekarbonizace, reálné investiční chování ukazuje na odlišné priority.

Z Evropy se do čela žebříčku financování fosilních paliv dostala Barclays, která své aktivity zvýšila o 55 % na 35,4 miliardy dolarů. Banka zdůvodňuje své kroky snahou „naplnit energetické potřeby spotřebitelů i firem“ a zároveň rozšiřuje své investice do klimatických technologií.

Čína, Japonsko a opatrný návrat ke starému byznysu

Čínské banky si nadále udržují vedoucí pozici v oblasti financování uhelných projektů. V Japonsku byl zase patrný výrazný podíl bank – především Mizuho – na financování plynárenských podniků. Ani jedna z těchto institucí na zprávu oficiálně nereagovala.

Zvláštní pozornost zpráva věnuje také britské HSBC, která podle autorů ustupuje ze svých předchozích klimatických závazků. Po změnách v politice vylučování fosilních investic došlo ke zrušení pozice hlavní udržitelnosti a následnému odchodu její držitelky Céline Herweijer. HSBC odmítla komentovat.

Odstupování od závazků i klimatických aliancí

Zejména americké banky v posledním roce aktivně ustupují od závazků přijatých během minulých let. JPMorgan, Bank of America i Citigroup vystoupily z tzv. Net-Zero Banking Alliance, tedy iniciativy pod záštitou OSN, jejímž cílem bylo sladit bankovní sektor s cíli Pařížské dohody.

Podle autorky zprávy Lucie Pinson, zakladatelky organizace Reclaim Finance, je letošní vývoj alarmující:

„Banky letos ukázaly svou pravou tvář – mnohé z nich se vzdaly klimatických závazků a zdvojnásobily financování rozšiřování fosilních zdrojů, zatímco svět trhá teplotní rekordy.“

Význam pro Evropu a Česko

Zatímco většina bank sídlí mimo Českou republiku, jejich investiční strategie mají dopad i na evropskou klimatickou politiku. Evropské státy se sice oficiálně zavázaly k přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku, ale bez podpory finančního sektoru zůstane transformace pomalá a nedostatečná.

V kontextu rostoucí spotřeby energie a geopolitické nejistoty se fosilní paliva pro řadu investorů opět stávají „bezpečnou sázkou“. To však podle ekologických organizací jen prohlubuje klimatickou krizi a oddaluje dosažení mezinárodně stanovených cílů.

Závěr: Zelená hesla, černé peníze

Rok 2024 ukázal, že veřejná vyjádření podpory klimatickým cílům často nekorespondují s finanční realitou. Banky se znovu obracejí k fosilnímu průmyslu, a to navzdory rekordním emisím a extrémnímu počasí. O to naléhavější je podle autorů zprávy volání po důsledné regulaci a skutečné odpovědnosti finančního sektoru vůči klimatickým závazkům.